Myšky od Petra Horáčka

28. 10. 2022

Knihy od Petra Horáčka se v posledních letech staly doslova fenoménem, není se čemu divit. Tento autor knihy nejen píše, ale sám je i ilustruje. Maloval už od mala a malbu doslova prožíval. Také přičichl k typografii, což spolu s citem pro volbu vhodného slova dělá z jeho knih přímo skvosty.

Jak jsem na knihy Petra Hráčka přišla?

Už od těhotenství jsem se viděla sedět v dětském pokoji s knihou v ruce. Tento dlouho očekávaný moment přišel, když měla Rozálka dva roky a začala spát v noci ve svém pokoji. Tehdy nastal čas začít číst pohádky před spaním. Do této doby bylo dominantní předčítání přes den, většinou básničky a krátké příběhy z leporel, nebo jsme si prohlížely obrázkové knihy. Před spaním jsem chtěla číst pohádkové příběhy a vytvořit tak každodenní rituál aktivního naslouchání. Přišlo mi to jako ideální čas pro využití Rozálčiny zvídavosti, abychom si mohly povídat o přečteném příběhu. Dětských knih máme doma plnou knihovnu, ideální podmínky, řekla jsem si, ale hned první noc jsem narazila na to, jakou knihu vybrat. Zpočátku Rozálka mnou čtené pohádky nevnímala, nedivím se, i když sama mluvila ve dvou letech hezky, nerozuměla slovům a dlouhým větám, které ode mě slyšela z pohádkových knih.

Začala jsem tedy hledat vhodné knihy, měla jsem jasný požadavek: přiměřený text a podnětné ilustrace, aby dceři neutíkala pozornost. Na doporučení maminek na internetových diskusích jsem pořídila knihy od Petra Horáčka. Jak jsem brzy poznala, beze zbytku splňovaly moje požadavky. Jedná se o kvalitní díla jak po stránce jazykové, tak po stránce vizuální. Horáčkovy knihy jsou podle mě skvělým startem k aktivnímu naslouchání dítěte při čtení příběhů.

Jak bych charakterizovala texty?

Text v knihách je vhodný pro předčítání malým dětem, klidně od dvou let, zároveň je vhodný i pro začínající čtenáře, pro které je motivující krátký text, velká písmena a rozsáhlé ilustrace.

Příběhy jsou střídmé, jednoduché a zároveň myšlenkově přímočaré. Podle mého mínění autor velmi pečlivě volí každé slovo. Knihu zvládnete přečíst za pár minut, zároveň se můžete nad příběhy i rozpovídat. A je o čem si povídat, pomocí jednoduchého příběhu jsou dětem představeny některé podstatné životní hodnoty.

Díky pečlivě voleným slovům a jednoduché struktuře textu si děti příběhy snadno zapamatují a rády se k nim vracejí. V každé z knih s myškou je motiv cesty, na této cestě myška potkává zvířátka a řeší s nimi nějakou svou patálii. Myška se zvířátek ptá vždy stejným způsobem a zvířátka stejným způsobem reagují. Není to ale pouhé papouškování stejných vět, velmi oceňuji, že se tyto promluvy drobně obměňují, smysl je však stejný – dítě tak přirozeně rozvíjí slovní zásobu o slova podobného významu. Na obrázcích je to třeba pozdrav.

 

V příběhu jsou použita slova, kterým děti kolem druhého roku už většinou rozumí, a tak neuniká jejich pozornost. Pokud některému slovu děti nerozumí (na dalším obrázku to může být právě slovo doupě), k pochopení významu přispěje kresba nebo význam osvětlí další věty. Klíčová slova mají většinou svůj obrázek, dítě je tak vtaženo do příběhu a neuniká tak lehce pozornost. V tomto případě například dítě pochopí, že doupě myšky bylo malé, doupě jiných zvířátek je větší, doupěti se může podle jiných pasáží v textu říkat i domeček, pelíšek, opět tak rozvíjíme slovní zásobu o podobné výrazy.

 

Na obrázku vidíme i různé velikosti písma, tyto dialogy v textu podněcují k hlasové dramatizaci a přímo vybízí k hlasitému čtení a práci s hlasem. Byla by škoda takovým způsobem knihy nečíst, děti obměny hlasu, hlasitosti i tempa řeči milují.

Velmi oceňuji, že se v textech nenásilně myslí na slušnost a zdvořilost. Na předchozích obrázcích můžeme vidět, jak myška pozdraví a zdvořile požádá ostatní zvířátka o místo v jejich doupěti, zvířátka také zdvořile odpoví.

Jedinečné ilustrace a otvory v knize

Pro ilustrace jsou charakteristické syté, jasné barvy. V příbězích je patrná i hra s barvami: nebezpečí a tajemno je většinou tmavé, bezpečí je většinou pestře barevné. Většina ilustrací v knize jsou koláže, což může být podnětné k dalším činnostem, jednu takovou činnost představíme v závěru článku.

Pro nás doma jsou však nejdůležitější otvory a výřezy, díky kterým se dítě může skvěle zapojit do příběhu. Myška malým otvorem může nakouknout do doupěte, na další stránce díky okénku vidíme, jak se na myšku z doupěte dívá krtek.

  

Tyto otvory a různé výřezy můžeme najít v různé míře ve všech knihách o myškách, nejvíce v knihách Jak myška snědla měsíc a Nový domek pro myšku. Dokonce jsem se dočetla, že originální anglické vydání obsahuje takových prvků daleko více.

Myška v knize Nový domek pro myšku správně vycítila medvědovu mazanost a možné nebezpečí, i tento text doplňují ilustrace a pro mladší děti jsou právě ilustrace klíčové pro schopnost dedukce – dítě pochopí, že myška musí najít buď větší pelíšek nebo kousek jablka sníst. Myška jablko ujídala a podle ilustrací dítě pozná i pointu příběhu – myška se nakonec vrátila do svého původního doupěte.

Jak jsme myšky dále využily my?

 S Rozálkou si většinou knihu před čtením prohlížíme a po čtení ji hned nezavíráme. I když je dcera nečtenář, snažím se do příběhu ponořit ještě hlouběji a rozvíjet tak aktivní naslouchání. Aktivity tohoto typu u dětí rozvíjí kritické myšlení, komunikaci, pomáhají k lepšímu porozumění textu, rozvíjí slovní zásobu, schopnost vyjádřit myšlenku a formulovat větu, podněcují tvořivost. Současně se při společném čtení posiluje emocionální složka a posiluje vztah s dítětem.

Při těchto aktivitách musíme myslet na to, že nic není špatně, je to proto, aby se dítě nebálo o příběhu mluvit. Ideální je respektovat názor dítěte, zároveň předkládat názor dospělého, ale dítě nepřemlouvat, aby názor změnilo. Poznáme tak, jak dítě knihu chápe, poznáme jeho pohled.

Aktivity související se čtením

Před čtením

• Podle obálky zkusit odhadnout, o čem kniha bude.
• Podle ilustrací v knize odhadnout, kdo a proč bude v příběhu vystupovat.

Během čtení

• Povídání o zajímavé situaci v knize.
• Odhadování, jak se některá postava cítí.
• Odhadování, co bude následovat za děj.
• Až budete příběh dobře znát, můžete číst a záměrně vynechávat některá slova, dítě je podle smyslu doplní („K večeru ________došla k obrovskému ______.“…).

Po čtení

• Vyjmenovat, jaké postavy v příběhu byly.
• Doma společně najdeme předměty, které se objevují v knize (například jablko, knihu, obrázek myšky,), dítě tvoří vhodné otázky a my máme uhodnout, na který předmět myslí. Začne dospělý, aby dítěti ukázal, jakým způsobem se ptát:

Je to malé? ANO

Je to zvíře? ANO

Je to šedé? ANO

• Obměna předchozí hry, kdy dítě popisuje to, co si myslí, rodič hádá a naopak.

To, na co myslím, je malé, je to červené, je to k jídlu, …

• Po čase může dítě povyprávět příběh, vodítkem jsou obrázky.

 

Výtvarná aktivita

Společně s Rozálkou jsme si vytvořily koláž s myškou a jablky. Právě koláž dominuje v Horáčkových knihách.  

Vybraly jsme si postavičku myšky z knížky O myšce, která se nebála a na pozadí jsme využily pastelky Woody 3in1 od STABILA. Na dalším obrázku to vypadá, že je pomůcek hromada, vše ale jistě najdete doma, pokud nemáte po ruce listy, můžete je dokreslit nebo vystřihnout z barevného papíru.

Pomůcky:

• knihy Petra Horáčka o myškách
• dva bílé tvrdé papíry A4
• STABILO Woody 3 in 1
• kelímek na vodu
• štětec
• černobílé články z novin
• letáky potravin
• nůžky
• lepidlo
• listí (nebo barevný papír, kde listí vystřihneme)

Myšku jsem překreslila na bílou čtvrtku papíru a vystřihla. Vybrala jsem si jednoduchý obrázek myšky z přebalu knihy, kde myška jednoduše sedí. Vystřižená myška nám posloužila jako podklad pro lepení kousků novinových článků. Rozálka mi při trhání kousků z novinových článků asistovala a trhala taky. Poté jsme celou vystřiženou myšku polepily lepidlem a nanesly na ně kousky novin. Detaily ponožek a rukavic jsme společně dokreslily pastelkami.

Jakmile jsme měly myšku hotovou, vrhly jsme se na pozadí. Na tvrdý papír A4 jsme pastelkami nakreslily oblohu a trávník, ideální je používat různé odstíny. Pastelky jdou krásně roztírat vodou, což je ideální pro například pro malé děti, které ještě nedokáží vybarvit celý prostor. Zároveň vznikne velmi hezká stopa na papíře pastelky a vodovky dohromady. Po zaschnutí můžete proces nanesení pastelky a vody zopakovat.

Nakonec stačí naplnit košík ovocem vystřiženým z letáků a dolepit listy.

 

   

 Knihy o myškách Petra Horáčka jsou pro nás nadále velmi inspirativní, nejsou od něj však jediné! Těšíme se, až Vám budeme moci představit jeho další knihy.

Danča a Rozálka